Zveřejněno · Aktualizováno

Ukrajina v noci na 9. října udeřila na ruské závody na výrobu raketového paliva a odpalovací komplexy

V noci na 9. října 2026 zasáhly ukrajinské síly tři ruská zařízení spojená s odpalováním raket a výrobou raketového paliva: pobočku Vědecko-výzkumného ústavu odpalovacích komplexů Barmin v Nižněnovgorodské oblasti, Středisko likvidace mezikontinentálních balistických raket u Surovatichy a Rědkinský výzkumný závod v Tverské oblasti. Podle Generálního štábu OS Ukrajiny jde o uplatnění práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Součástí noční vlny byly i údery na ropnou infrastrukturu v Bělgorodské, Kalužské oblasti a v Republice Komi.

Hlavní body

  • V noci na 9. října 2026 ukrajinské síly zasáhly tři ruská zařízení zapojená do výroby raket a raketového paliva: pobočku ústavu Barmin, Středisko likvidace mezikontinentálních balistických raket a Rědkinský výzkumný závod.
  • Rědkinský výzkumný závod v Tverské oblasti vyrábí složku paliva „Decilin-M" pro střely Ch-55 a Ch-101 a je pod mezinárodními sankcemi; po zásahu vypukl požár, který se později podařilo uhasit.
  • Pobočka Vědecko-výzkumného ústavu odpalovacích komplexů Barmin se nachází asi 740 km od ukrajinské hranice u Dálněje Konstantinovo-5 v Nižněnovgorodské oblasti.
  • Generální štáb OS Ukrajiny údery potvrdil a označil je za uplatnění práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN.
  • Prezident Zelenskyj potvrdil zásahy rafinérií v Omsku a Uchtě; útok na Uchtu provedly bezpilotní letouny An-196 RS s doletem kolem 2 500 km.
  • Podle ruského ministerstva obrany bylo přes noc údajně sestřeleno 505 ukrajinských dronů; moskevská letiště Domodědovo, Vnukovo a Žukovskij byla celou noc uzavřena.

Proč je to důležité

Údery mířily na zařízení přímo navázaná na ruský řetězec výroby raket a raketového paliva, čímž mohou oslabit schopnost Moskvy vyrábět a odpalovat řízené i mezikontinentální balistické střely. Zároveň předvedly schopnost ukrajinských dronů zasahovat cíle hluboko na ruském území – až do vzdálenosti přibližně 1 900 km od ukrajinské hranice v případě rafinérie v Uchtě. Právní rámec sebeobrany podle článku 51 Charty OSN, který zdůraznil Generální štáb, dodává operaci strategicko-právní rozměr.

Co se stalo

V noci na 9. října 2026 ukrajinské síly provedly sérii úderů na ruská vojensko-průmyslová zařízení. Generální štáb OS Ukrajiny oficiálně potvrdil zásah tří cílů spojených s odpalováním raket a výrobou raketového paliva: pobočky Vědecko-výzkumného ústavu odpalovacích komplexů Barmin u Dálněje Konstantinovo-5 v Nižněnovgorodské oblasti, která se zabývá tvorbou, údržbou a provozem odpalovacích komplexů, plnicího zařízení a řídicích systémů; Střediska likvidace mezikontinentálních balistických raket u Surovatichy rovněž v Nižněnovgorodské oblasti, zapojeného do výroby výbušnin a složek raketového paliva; a Rědkinského výzkumného závodu v Tverské oblasti, jenž vyrábí složku paliva „Decilin-M" pro střely Ch-55 a Ch-101 a přísady do nafty a leteckého petroleje a je pod mezinárodními sankcemi. Po zásahu Rědkinského závodu vypukl požár, později uhašený; gubernátor Tverské oblasti Vitalij Korolov potvrdil, že zaměstnanci závodu byli včas evakuováni do krytu a neutrpěli zranění. Ve stejné noci drony zasáhly rovněž ropnou infrastrukturu: rafinérii v Uchtě v Republice Komi, kde vypukl požár, a ropný sklad severně od Bělgorodu v Bělgorodské oblasti, zaznamenaný systémem NASA FIRMS. V Kalužské oblasti byly při útoku dronů podle gubernátora Vladislava Šapši poškozeny soukromé domy a devět lidí bylo zraněno, z toho pět hospitalizováno. Prezident Zelenskyj potvrdil zásahy omské a uchťské rafinérie s tím, že proti Uchtě byly nasazeny drony An-196 RS s doletem asi 2 500 km. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že přes noc údajně sestřelilo 505 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, okupovaným Krymem a vodami Černého a Azovského moře; moskevská letiště Domodědovo, Vnukovo a Žukovský byla od půlnoci do 7:00 uzavřena.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média staví zprávu do centra oficiálního potvrzení tří pojmenovaných cílů spojených s raketovým průmyslem – pobočky ústavu Barmin, Střediska likvidice ICBM a Rědkinského závodu – a celou operaci rámují jako uplatnění neodcizitelného práva Ukrajiny na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN, jehož smyslem je snížení vojensko-ekonomického a technologického potenciálu státu-agresora. Zdůrazňují strategický význam těchto zařízení pro výrobu palivových složek pro řízené střely, provoz odpalovacích komplexů a likvidaci mezikontinentálních balistických raket; předchozí údery na Rědkinský závod (v červnu 2024 a v únoru téhož roku) prezentují jako součást pokračující kampaně. Současně zmiňují paralelní údery na ropnou infrastrukturu (Uchta, Bělgorod, Kalužská oblast) a citují prezidenta Zelenského o doletech ukrajinských dronů An-196 RS a FP-1/FP-6.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Jediný neukrajinský zdroj v přehledu – ázerbájdžánská agentura APA – se soustředí výhradně na Zelenského potvrzení zásahů ropných rafinérií v Omsku a Uchtě a vojensko-průmyslové cíle z oficiální zprávy Generálního štábu ani právní rámec sebeobrany podle Charty OSN nezmiňuje. Operaci tak prezentuje především optikou úderů bezpilotních letounů na ruské rafinérie, přičemž hlavním citovaným mluvčím je Zelenskyj.

V čem se zpravodajství liší

Zdroje se rozcházejí v tom, zda se noční vlna omezuje na raketově-průmyslové objekty, nebo zahrnuje i ropná zařízení. Jádro potvrzené Generálním štábem tvoří tři raketově zaměřené cíle v Nižněnovgorodské a Tverské oblasti; některé zprávy (včetně ukrajinské Ukrajinské pravdy a ázerbájdžánské agentury APA) do stejné noční vlny zahrnují i údery na uchťskou a omskou rafinérii, ropný sklad severně od Bělgorodu a útoky v Kalužské oblasti.

Souvislosti

Rědkinský výzkumný závod, jenž vyrábí složku paliva „Decilin-M" pro střely Ch-55 a Ch-101, byl již dříve zasažen v červnu 2024 a v únoru téhož roku, kdy na jeho území vznikl rozsáhlý požár; závod je pod mezinárodními sankcemi. Den předtím, 8. října, ukrajinské síly zasáhly omskou ropnou rafinérii, kterou Generální štáb popsal jako nejvýkonnější ruskou rafinérii s kapacitou přes 21 milionů tun ročně. Od začátku roku 2026 ukrajinské síly údajně zasáhly ruské rafinérie více než 70krát a vyřadily z provozu několik desítek z nich; podle EA Analytics zpracování ropy v Rusemi kvůli přerušením kleslo na nejnižší úroveň od roku 2002. Dne 20. září 2026 měl americký prezident Donald Trump při telefonátu s Volodymyrem Zelenským vyzvat Ukrajinu, aby zastavila údery na ruské rafinérie.