Ukrajinské letectvo varuje: Rusko zvyšuje podíl proudových dronů a zkouší k ničení mostů nové hlavice
Zástupce velitele Vzdušných sil Ukrajiny Jurij Čerevašenko 6. října na zasedání dočasné vyšetřovací komise uvedl, že Rusko od července výrazně zvýšilo podíl proudových dronů ve úderech na Ukrajinu – na přibližně 40 % (až 60 % na některých směrech) – a že jejich rychlost by mohla v budoucnu vzrůst z nynějších 600 km/h na 800–900 km/h. Zároveň Ukrajina očekává dodávky dronů-interceptorů v potřebném objemu nejdříve ke konci listopadu.
Hlavní body
- Od července tvoří ruské proudové drony asi 40 % všech bezpilotních prostředků používaných k úderům na Ukrajinu, na některých směrech až 60 %.
- Vzdušné síly očekávají, že podíl proudových dronů vzroste přibližně na 80 %.
- Současné ruské proudové drony dosahují rychlosti až 600 km/h; podle odhadů by mohly dosáhnout 800–900 km/h.
- Dodávky dronů-interceptorů v potřebném objemu se očekávají nejdříve ke konci listopadu.
- HUR hlásí modernizaci "Geran-4" – novou optickou navigaci, kompas a kumulativně-řeznou hlavici určenou k ničení mostů.
- 5. října sestřelil 8. armádní sbor nový ruský průzkumný dron "Molnija-13", který je 1,5× větší než předchozí verze a má čtyři motory.
- Podle Čerevašenko Rusko již využívá umělou inteligenci k plánování tras útoků a rozpoznávání cílů.
Proč je to důležité
Podíl proudových dronů v ruských úderech prudce roste a jejich rychlost se může v blízké budoucnosti zdvojnásobit. Ukrajina přitom bude mít k dispozici dostatečný počet dronů-interceptorů nejdříve koncem listopadu – tedy uprostřed období podzimních a zimních úderů, kdy ISW očekává zesílení ruských útoků na energetickou a logistickou infrastrukturu. Současně se objevují nové hlavice určené k ničení mostů (nedávné údery na Severní a Jižní most přes Dněpr v Kyjevě) a rusové podle velení Vzdušných sil začínají plánovat údery s pomocí umělé inteligence.
Co se stalo
Jurij Čerevašenko, zástupce velitele Vzdušných sil ozbrojených sil Ukrajiny pro přímou protivzdušnou obranu, 6. října na zasedání dočasné vyšetřovací komise informoval, že od července výrazně vzrostl podíl proudových dronů v ruských úderech – na asi 40 % všech bezpilotních prostředků a na některých směrech až 60 %. Podle prognózy Vzdušných sil by se tento podíl mohl zvýšit přibližně na 80 %. Současné proudové drony dosahují rychlosti až 600 km/h; odhaduje se, že by mohly dosáhnout 800–900 km/h – takové rychlosti zatím zaznamenány nebyly.
Podle Čerevašenka Rusko již využívá umělou inteligenci k plánování tras útoků a rozpoznávání cílů; za tímto závěrem stojí mimo jiné dlouhé vlnové útoky na Oděsu s velmi krátkými přestávkami, které by podle něj bez AI bylo nesmírně obtížné organizovat. Nejsložitější situace pro protivzdušnou obranu je nad Černým mořem, kde bouře, mlha a další povětrnostní podmínky práci PVO komplikují; pro ochranu přístavů a pobřeží Ukrajina využívá i "drononosiče" – platformy nesoucí další drony.
HUR (hlavní zpravodajská správa) informoval, že Rusko modernizovalo "Geran-4": změnilo optickou navigaci, kompas a bojovou hlavici a nahradilo čínský reaktivní motor ruským, vyráběným ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga. Nová verze obsahuje americký magnetoindukční senzor pro autonomní navigaci za podmínek elektronického boje. Nové verze "Geraně" dostaly speciální kumulativně-řeznou hlavici (KRSN) určenou k ničení mostů; v posledních dnech Rusové zesílili údery na Severní a Jižní most přes Dněpr v Kyjevě. 5. října ukrajinský 8. armádní sbor oznámil sestřelení nového ruského průzkumného dronu "Molnija-13", který je 1,5× větší než předchozí verze a má čtyři motory.
Čerevašenko na otázku, kdy lze očekávat dodávky dronů-interceptorů v potřebném objemu, odpověděl „ne dříve než ke konci listopadu". Vzdušné síly spolupracují s asi 20 výrobci reaktivních interceptorů; 14 má produkty a provádí testovací lety, 6 má výsledky v ničení proudových dronů a 3 jsou považovány za perspektivní. Jeden interceptor byl přijat do výzbroje, dva prošly kodifikací (jeden z nich „Chyžak"). Hromadná výroba zatím neprobíhá – výroba se počítá na desítky kusů – kvůli vysoké ceně a nedostatku financí u výrobců. Připravují se operátoři (nejprve základní pilotní výcvik, poté specializace na zachycování) a výrobci dostali za úkol vyvinout simulátory.
Na ukrajinské straně reakce zahrnuje robotické turele s umělou inteligencí – v Kyjevě je jich podle Zelenského hlášení ze 4. října instalováno nejméně 12, dalších osm se plánuje v Kyjevské oblasti.
Souvislosti
Rusko vyrábí drony ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga, aby snížilo závislost na íránských a čínských komponentech, a v rámci modernizace "Geran-4" nahradilo čínský reaktivní motor domácím. HUR uvádí, že nová verze "Geran-4" nese americký vysoce přesný magnetoindukční senzor pro autonomní navigaci v podmínkách elektronického boje – zařízení, jehož přítomnost v ruských systémech ukazuje na pokračující problém západních dodavatelských řetězců. 5. října ukrajinský 8. armádní sbor oznámil zachycení nového ruského průzkumného dronu "Molnija-13", který je 1,5× větší než předchozí verze a má čtyři motory. Velitel jednotky TERRA 3. armádního sboru Mykola Volochov uvedl, že efektivní použití kumulativně-řezné munice proti mostům vyžaduje velmi vysokou přesnost. Vzdušné síly spolupracují s přibližně 20 výrobci reaktivních interceptorů; 14 z nich dosáhlo testovacích letů, šest má výsledky v ničení a tři jsou považovány za perspektivní. Nejsložitějším prostředím pro protivzdušnou obranu je Černé moře, kde Ukrajina vedle klasických prostředků PPO nasazuje „drononosiče" a turele s umělou inteligencí k ochraně přístavů a pobřeží.