Kyjev tvrdí, že vyřadil 51 % ruských rafinačních kapacit; Putin připustil ztrátu asi 1 % HDP
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že zářijové údery na ruské rafinerie vyřadily z provozu více než 51 % ruských rafinačních kapacit. Tvrzení se nepodařilo nezávisle ověřit. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že údery stály Rusko zhruba 1 % HDP a že jejich hospodářský dopad byl jen částečný.
Hlavní body
- Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že zářijové údery vyřadily z provozu 51 % ruských rafinačních kapacit.
- Tvrzení o 51 % se nepodařilo nezávisle ověřit.
- Prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že údery stály Rusko zhruba 1 % HDP; vliv na ekonomiku označil za pouze částečný.
- Ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara uvedl, že údaj 51 % vypočítali analytici zpravodajských služeb, generálního štábu a ministerstva obrany.
- Mezi cíle útoků patřily rafinerie v Moskvě, Jaroslavli, Saratově, Permu, Syzrani a další.
- Putin své vyjádření pronesl na setkání fóra Valdaj.
- Síly bezpilotních systémů Ukrajiny (СБС) podle svých údajů v září zasáhly nejméně 16 cílů na ruském území.
Proč je to důležité
Pokud je údaj o vyřazení více než poloviny ruských rafinačních kapacit přesný, znamená to zásadní zásah do klíčového odvětví ruské ekonomiky. Samotné ruské připuštění hospodářské ztráty naznačuje, že údery mají měřitelný efekt. Útoky na energetickou infrastrukturu rozšiřují dopad války za hranice frontové linie.
Co se stalo
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že zářijové údery na ruské rafinerie vyřadily z provozu 51 % ruských rafinačních kapacit. Tvrzení se nepodařilo nezávisle ověřit. Ministr obrany Jevhenij Chmara uvedl, že číslo vypočítali analytici zpravodajských služeb, generálního štábu a ministerstva obrany. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek na fóru Valdai prohlásil, že údery stály Rusko zhruba 1 % HDP a že jejich hospodářský dopad byl jen částečný.
Podle ukrajinských ozbrojených sil Síly bezpilotních systémů Ukrajiny (СБС) v září zasáhly nejméně 16 cílů na ruském území, mezi nimi rafinerie, petrochemické podniky, přístavy, vojenskou základnu a letecké a radarové objekty. Údery cílily na objekty vzdálené od ukrajinské hranice stovky až přes tisíc kilometrů. Mezi zasažené patřily rafinerie TANEKO, Moskva, Perm, Saratov, Rjazaň, Jaroslavl a Ilyský, jakož i objekty v Novorossijsku, Machačkale, Togliatti a Voroněži. Reuters 25. září informoval, že rafinerie v Permu – sedmá největší v Rusku – zastavila provoz po útoku ukrajinského dronu. Rafinerie v Moskvě (patřící Gazprom Neft) pozastavila zpracování ropy 21. září poté, co drony zapálily její primární destilační jednotky; rafinerie v Syzrani byla zastavena 15. září; rafinerie v Saratově byla zastavena 11. září.
V čem se zpravodajství liší
Ukrajina tvrdí, že údery vyřadily 51 % ruských rafinačních kapacit; toto číslo se nepodařilo nezávisle ověřit. Putin naopak hospodářský dopad úderů popsal jako částečný a omezil ho na zhruba 1 % HDP. Zatímco Kyjev hovoří o systémovém poškození klíčového odvětví, Moskva rámec ztrát zpochybňuje a zmenšuje.
Souvislosti
Mezi jmenovanými cílovými městy jsou Moskva, Jaroslavl, Usť-Luga, Perm, Saratov a Syzran. Dříve v roce útoky ukrajinských dronů na ruské rafinerie přispěly k rozsáhlé palivové krizi v Rusku, která vedla k omezení prodeje benzinu. Frontová linie rusko-ukrajinské války se táhne přibližně 1 200 kilometrů.