Kyjevské datacentrum Parkovy po ruských úderech zcela zastavilo provoz
Kyjevské datacentrum Parkovy oznámilo 1. října úplné zastavení provozu. Provozovatel uvedl, že obnovení služeb v objektu je kvůli kritickému poškození nemožné, a data klientů přesunul na záložní lokality v zemích EU. Centrum bylo opakovaně zasaženo ruskými údery koncem září, v rámci vlny útoků, která zasáhla nejméně šest kyjevských datových center i infrastrukturu telekomunikačních operátorů.
Hlavní body
- Datacentrum Parkovy v centru Kyjeva oznámilo 1. října úplné zastavení provozu.
- Provozovatel uvedl, že obnova služeb v poškozeném objektu není možná.
- Data klientů byla přesunuta na záložní lokality v zemích EU.
- Mezi 23. a 28. zářím zasáhly ruské údery nejméně šest datových center v Kyjevě, mimo jiné MiroHost, Parkovy, Data Group, UTELS a Pavutynu.
- Mezi zasaženými byly rovněž objekty operátorů Kyivstar a Ukrtelecom.
- Ukrajinská vláda vyčlenila z rezervního fondu 518,3 milionu hřiven na posílení záložních informačních systémů státních orgánů.
- Mezi pracovníky datacentra Parkovy nejsou žádní zranění.
Proč je to důležité
Trvalé vyřazení datacentra Parkovy z provozu odebralo Ukrajině významnou součást její hostitelské a datové infrastruktury v centru Kyjeva. Případ ukazuje, jak se ruské údery opakovaně zaměřují na civilní datová a telekomunikační zařízení. Přesun klientských dat do záložních lokalit v EU omezení zmírnil, ale ztráta samotného objektu dopadá na podniky a služby, které na něj spoléhaly. Vláda na vlnu úderů reagovala nouzovým financováním záložních systémů pro státní orgány a posílením ochrany kritické komunikační infrastruktury.
Co se stalo
Datacentrum Parkovy, umístěné v Kongresovém a výstavním centru Parkovy v centru Kyjeva, oznámilo 1. října úplné zastavení provozu poté, co objekt utrpěl kritické škody při opakovaných ruských úderech koncem září. Provozovatel uvedl, že obnova služeb v místě je nemožná, a klientská data přesunul na záložní lokality v zemích EU. Podle dostupných informací nebyl mezi zaměstnanci datacentra nikdo zraněn. Parkovy přitom už asi týden před útokem kvůli bezpečnostním hrozbám přehodnocoval způsoby umístění a zálohování IT infrastruktury a zvažoval migraci systémů do cloudu v EU, zatímco produkční prostředí mělo zůstat v Ukrajině.
Parkovy je součástí širší vlny ruských úderů mezi 23. a 28. zářím, která v Kyjevě poškodila nejméně šest datových center (MiroHost, Parkovy, Data Group, UTELS, Pavutynu) i objekty telekomunikačních operátorů Kyivstar a Ukrtelecom. Opakovaně byly zasaženy i další objekty, například datacentrum společnosti Cosmonova nebo poskytovatel Kolo.TB. Po úderech 26. září přerušil vysílání televizní kanál Novyny.Live; technické problémy hlásily kanály Pryamyj, Armija TV, Suspilne, Kyjev24 a kanál 5. Přibližně 100 000 domácností v Kyjevě a okolí mělo problémy s internetovým připojením.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Všechny dostupné zdroje jsou ukrajinské a příběh rámcují jako přímý důsledek ruských úderů na civilní infrastrukturu v Kyjevě. Zdůrazňují vládní reakci: přidělení 518,3 milionu hřiven z rezervního fondu a prohlášení prezidenta Zelenského o posílení ochrany kritických komunikačních objektů. Ruskou odpovědnost ilustrují citací „digitálního detoxu“ z ruského ministerstva obrany a použitím dronů Shahed, a vyzvedávají mezinárodní odsouzení organizace Reportéři bez hranic, která údery označila za válečné zločiny. Řada textů akcentuje politický symbol objektu tím, že připomíná, že v Kongresovém a výstavním centru Parkovy často pořádala akce strana Sluha národa. Pozornost dostávají i vnitřní dopady v Ukrajině, včetně výpadků internetu pro zhruba 100 000 domácností a technických problémů či přerušení vysílání řady ukrajinských televizních kanálů.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Mimo Ukrajinu se v dostupných zdrojích objevuje zejména odsouzení ze strany mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF), která ruské údery na kyjevská datacentra a telekomunikační infrastrukturu označila za válečné zločiny a hrozbu pro přístup ke spolehlivým informacím. Ruské ministerstvo obrany naopak údery potvrdilo a prezentovalo je jako „digitální detox“; tuto formulaci převzala i ukrajinská média.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se neshodují v rozsahu dopadu: u většiny z nich údery mezi 23. a 28. zářím poškodily nejméně šest jmenovaných datových center v Kyjevě, zatímco jeden odhad hovoří o sítích a datových centrech nejméně deseti společností. Různí se i formulace výpadků: část zdrojů uvádí, že přibližně 100 000 domácností v Kyjevě a okolí mělo problémy s internetem, další odhad mluví o tom, že stejný počet domácností dočasně zůstal bez spojení. Drobný nesoulad je i v datacích samotného oznámení o zastavení provozu Parkového – většina zdrojů jej klade k 1. říjnu, jeden kus metadat ho datuje k 1. říjnu 2026, což je v tomto případě tentýž den.
Souvislosti
Datacentrum Parkovy sídlí v Kongresovém a výstavním centru Parkovy v centru Kyjeva, které sloužilo také jako místo akcí strany Sluha národa. V dnech před 1. říjnem Parkovy už provoz přibližně šest dní pozastavil a kvůli bezpečnostním hrozbám přehodnocoval možnosti migrace nebo zálohování IT systémů do cloudu a na evropské lokality, přičemž produkční prostředí mělo zůstat v Ukrajině. Vlna úderů koncem září zasáhla celý kyjevský cluster poskytovatelů – kromě Parkového šlo o MiroHost, Data Group, UTELS, Pavutynu, Cosmonovu a poskytovatele Kolo.TB, dále o objekty operátorů Kyivstar a Ukrtelecom. Některé televizní kanály v důsledku poškození infrastruktury hlásily technické problémy nebo pozastavily vysílání (Novyny.Live, Pryamyj, Armija TV, Suspilne, Kyjev24 a kanál 5). Ruské ministerstvo obrany údery na ukrajinská datacentra veřejně potvrdilo a označilo je za „digitální detox“.