Soud ve Štrasburku projednal případ deseti ukrajinských dětí z okupovaného Krymu
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) konal 22. září ve Štrasburku veřejné slyšení ve věci 6719/23, kterou podala Ukrajinská helsinská skupina pro lidská práva jménem deseti ukrajinských dětí, jež byly v době ruské okupace Krymu v roce 2014 v státní péči v dětských zařízeních na poloostrově a jejichž místo pobytu zůstává neznámé. Soud po slyšení nevynesl konečný výrok; rozhodnutí o přípustnosti a věci samé bude oznámeno později.
Hlavní body
- ESLP konal 22. září ve Štrasburku veřejné slyšení ve věci 6719/23.
- Případ se týká deseti dětí narozených v letech 2009–2013, které byly v roce 2014 ve státní péči Ukrajiny v dětských zařízeních na Krymu a jimž tehdy byl mezi jeden a pět let.
- Žalobcem je Ukrajinská helsinská skupina pro lidská práva (UHHRU).
- UHHRU tvrdí, že jim bylo po okupaci vnuceno ruské občanství a že byly zařazeny do ruských systémů osvojení a poručnictví; podle UHHRU jejich jména v roce 2023 náhle zmizela z ruských webů pro osvojitele.
- Místo pobytu dětí není známo od roku 2014 navzdory opakovaným žádostem ukrajinských úřadů.
- UHHRU kvalifikuje jejich situaci jako nucené zmizení; žalobci se dovolávají článků 5 a 8 Evropské úmluvy o lidských právech.
- ESLP v únoru 2023 odmítl žádost o předběžné opatření podle pravidla 39; v dubnu 2025 informoval ruskou vládu o žalobě – ta k věci nepodala žádné vyjádření.
- ESLP uvádí, že zůstává jediným mezinárodním soudem, který od roku 2014 projednává závažná obvinění z porušování lidských práv Ruskem na Ukrajině.
Proč je to důležité
Případ je jedním z prvních veřejných slyšší ESLP, která se zaměřují na konkrétní ukrajinské děti přemístěné z ústavní péče v okupovaném Krymu – podle UHHRU jde o vzorec, který se týká více než 4 000 nezletilých. Zároveň testuje, zda může soud po roce 2022, kdy Rusko přestalo být smluvní stranou úmluvy, nadále přezkoumávat ruské jednání vůči Ukrajině. Ukrajinská vláda slyšení využila k prosazení konkrétních opatření podle článku 46, včetně zveřejnění totožnosti dětí a jejich návratu do vlasti. ESLP sám zdůrazňuje, že zůstává jediným mezinárodním soudem projednávajícím závažná obvinění z ruského porušování lidských práv na Ukrajině od roku 2014, což dává rozhodnutí významnou precedentní hodnotu.
Co se stalo
Evropský soud pro lidská práva konal 22. září ve Štrasburku veřejné slyšení ve věci 6719/23. Žalobcem je Ukrajinská helsinská skupina pro lidská práva (UHHRU), která podala žalobu jménem deseti dětí narozených v letech 2009–2013. V roce 2014 byly tyto děti ve státní péči Ukrajiny a žily v dětských zařízeních na Krymu; tehdy jim byl mezi jeden a pět let. UHHRU tvrdí, že jim po ruské okupaci bylo vnuceno ruské občanství a byly zařazeny do ruských systémů osvojení a poručnictví. V roce 2023 podle UHHRU jména některých dětí náhle zmizela z ruských webů pro osvojitele, což organizace interpretuje jako možný příznak, že byly osvojeny. Místo pobytu dětí není známo od roku 2014 navzdory opakovaným žádostem ukrajinských úřadů; UHHRU jejich situaci kvalifikuje jako nucené zmizení. Žalobci se dovolávají článků 5 a 8 Evropské úmluvy o lidských právech. ESLP v únoru 2023 odmítl žádost o předběžné opatření podle pravidla 39 s odůvodněním, že k údajným událostem spojeným s osvojením došlo poté, co Rusko přestalo být smluvní stranou úmluvy. V dubnu 2025 soud informoval ruskou vládu o žalobě a vyzval ji k podání vyjádření; Rusko žádné vyjádření neposkytlo. Slyšení se za ukrajinskou vládu zúčastnila vládní zmocněnkyně pro ESLP Marharyta Sokorenko, která vyzvala soud, aby v rámci článku 46 úmluvy určil konkrétní opatření pro Rusko – zveřejnit informace o dětech, zajistit jejich návrat na Ukrajinu a spolupracovat s ukrajinskými úřady, Výborem ministrů Rady Evropy a příslušnými mezinárodními mechanismy. Před slyšením zvláštní představitelka generálního tajemníka Rady Evropy pro situaci dětí Ukrajiny Þórdís Kolbrún Reykfjörd Gylfadóttir vyzvala k tomu, aby osud ukrajinských dětí zůstal v popředněm pořadí politické agendy a aby byly získány odpovědi o jejich místo pobytu. ESLP po slyšení nevynesl konečný výrok; rozhodnutí o přípustnosti a věci samé bude oznámeno později.
V čem se zpravodajství liší
Jeden zdroj (Suspilne Novyny) popisuje načasování, kdy ESLP informoval Rusko o žalobě, odlišně – uvádí březen 2025 a následné kolo otázek v březnu 2026, zatímco ostatní zpravodajství shodně uvádí, že k oznámení došlo v dubnu 2025.
Souvislosti
Rusko přestalo být smluvní stranou Evropské úmluvy o lidských právech v roce 2022; v únoru 2023 soud odmítl v této věci předběžné opatření podle pravidla 39 s odůvodněním, že k údajným událostem spojeným s osvojením došlo poté, co Rusko z úmluvy vystoupilo. Podle UHHRU bylo po ruském převzetí kontroly nad Krymem více než 4 000 sirotků a dětí zbavených rodičovské péče automaticky prohlášeno za ruské státní příslušníky a zařazeno do ruských systémů osvojení a poručnictví. Rusko po roce 2014 rozšířilo své vlastní právní předpisy včetně pravidel osvojení na Krym a Ukrajina ztratila přístup k informacím o dětech v tamních zařízeních.