ESLP odmítl žalobu obyvatelky Doněcka proti Ukrajině jako nepřípustnou
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) prohlásil za nepřípustnou žalobu známou jako Maslova v. Ukraine. Žalobkyně, obyvatelka Doněcka, si stěžovala, že 9. srpna 2014 ukrajinské ozbrojené síly při ostřelování zničily její byt. Soud všechny stížnosti odmítl podle článku 35 odst. 1 a 4 Úmluvy pro nevyčerpání vnitrostátních právních prostředků.
Hlavní body
- ESLP prohlásil žalobu Maslova v. Ukraine za nepřípustnou.
- Žalobkyně z Doněcka tvrdila, že 9. srpna 2014 při ostřelování ukrajinskými silami přišla o byt.
- Soud všechny stížnosti odmítl podle čl. 35 §§ 1 a 4 Úmluvy kvůli nevyčerpání vnitrostátních prostředků.
- Její zájmy zastupoval advokát působící v Moskvě.
- ESLP potvrdil, že Ukrajina vytvořila právní rámec a specializované útvary schopné vyšetřovat případy ostřelování.
- Soud shledal přemístěné soudy jako účinné a přístupné.
- Žalobkyně se přesto pokusů obrátit na vnitrostátní soudy nikdy nepodnikla, ačkoli dokumenty potvrzují její pravidelné cesty z Doněcka na území pod kontrolou ukrajinské vlády.
- Informaci zveřejnila Evropská pravda a vládní zmocněnkyně pro ESLP Marharyta Sokorenko na Facebooku.
Proč je to důležité
Rozhodnutí potvrzuje, že Ukrajina má funkční právní rámec a specializované útvary schopné vyšetřovat incidenty s ostřelováním a že přemístěné soudy zůstávají účinné a přístupné. Soud zároveň přičetl údajnou neúčinnost vyšetřování spíše nečinnosti samotné žalobkyně než státu. Případ vytváří pojmenovaný precedent a zapadá do širší debaty v Radě Evropy, včetně návrhu Parlamentního shromáždění na mechanismus převodu zmrazených ruských prostředků Ukrajině na základě rozhodnutí ESLP.
Co se stalo
Evropský soud pro lidská práva prohlásil za nepřípustnou žalobu Maslova v. Ukraine. Žalobkyně, obyvatelka Doněcka, namítala, že 9. srpna 2014 zničil její byt při ostřelování ukrajinskými vládními silami. Jako důkaz předložila kopie pasu, dědického rozhodnutí, vlastnického titulu, domovní knížky, potvrzení o škodě a fotografie. Stěžovala si, že nemohla uplatnit svá práva, protože státní instituce na východě Ukrajiny včetně soudů pozastavily činnost a byly přemístěny na území kontrolované ukrajinskou vládou. Uvedla rovněž, že byla nucena změnit bydliště kvůli zničení svého majetku, neuvedla však kam a nepředložila o přemístění žádné důkazy. Její zájmy zastupoval advokát s praxí v Moskvě.
Soud všechny stížnosti odmítl podle čl. 35 §§ 1 a 4 Úmluvy pro nevyčerpání vnitrostátních právních prostředků. Konstatoval, že Ukrajina vytvořila právní rámec a specializované útvary schopné vyšetřovat obdobné případy ostřelování a že přemístěné soudy jsou účinné a přístupné. Žalobkyně se přitom nikdy nepokusila obrátit na vnitrostátní soudy, přestože existuje dokumentace o jejích pravidelných cestách z Doněcka na území pod kontrolou ukrajinské vlády. ESLP proto dovodil, že údajnou neúčinnost vyšetřování nelze přičítat státu, ale že pramení především z vlastní nečinnosti žalobkyně a nedostatečné péče o styk s úřady. O rozhodnutí informovala Evropská pravda a vládní zmocněnkyně pro ESLP Marharyta Sokorenko na svém facebookovém profilu.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média (mj. Evropská pravda) prezentují případ jako žalobu proti Ukrajině kvůli údajnému ostřelování ukrajinskými silami a zdůrazňují, že ESLP žalobu odmítl jako nepřípustnou. Jako zdroj informací uvádějí Evropskou pravdu a vládní zmocněnkyni pro ESLP Marharytu Sokorenko.
Souvislosti
Zájmy žalobkyně zastupoval advokát působící v Moskvě. V červenci ESLP v jiném případě shledal, že Rusko porušilo vlastnická práva a právo na spravedlivý proces ve věci zabavení pozemků v okupovaném Sevastopolu. Parlamentní shromáždění Rady Evropy dříve navrhlo mechanismus pro převod zmrazených ruských prostředků Ukrajině na základě rozhodnutí ESLP.