Ruský dron Shahed narušil vzdušný prostor Moldávie a Rumunska, Polsko a Rumunsko vyslaly stíhačky
Během noci a dne 8. září vyvolal masivní ruský letecký útok na Ukrajinu poplachy a omezení vzdušného prostoru v sousedním Polsku, Moldávii a Rumunsku. Polsko vyslalo bojové letouny a letiště v Lublini přerušilo provoz poté, co obyvatelé pohraničních regionů obdrželi opakované varovné SMS. Rumunsko a Moldávie zaznamenaly průnik bezpilotního letounu typu Shahed, který přeletěl z ukrajinského území přes Moldávii do Rumunska; Rumunsko kvůli tomu vyslalo dva stíhačky F-18 španělského letectva a letiště v Jasy pozastavilo všechny odlety.
Hlavní body
- Během noci 8. září vyslalo Polsko bojové letouny a pozastavilo provoz letiště v Lublini poté, co obyvatelé regionů Lublin a Podkarpatsko obdrželi čtyři varovné SMS, první kolem 4:30.
- Podle moldavského ministerstva obrany vstoupil dron typu Shahed do moldavského vzdušného prostoru kolem 16:20 z ukrajinského směru a zamířil přes Podněstří k Kišiněvu a poté k Rumunsku.
- Moldavsko kolem 16:30 dočasně uzavřelo vzdušný prostor ve střední části země; po opuštění dronem jej znovu otevřelo a některé civilní lety musely kroužit nad Kišiněvem.
- Rumunsko zachytilo vzdušný cíl v 16:47, 18 km severně od města Roman; na 16:39 vzlétly dva F-18 španělského letectva z 57. základny Mihaila Kogalniceana.
- Letiště v Jasy pozastavilo odjezdy a přílety; podle ředitele Romea Vata nebyly lety zrušeny, pouze pozastaveny do vyjasnění situace.
- Kolem 17:26 spadl dron nebo dronu podobný letoun u moldavské obce Mikhaileni Veki a zapálil suchou vegetaci, bez zranění.
Proč je to důležité
Ruské letecké útoky na Ukrajinu se přelévají do vzdušného prostoru nejméně tří sousedních států — dvou členů aliance a partnerské země — což je nutí vysílat stíhačky, rušit civilní letový provoz a opakovaně varovat obyvatelstvo. Incidenty zvyšují riziko přímé konfrontace mezi Ruskem a zeměmi, které Ukrajinu podporují.
Co se stalo
Během noci 8. září provedlo Rusko masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, na který Polsko zareagovalo vysláním bojových letounů a dočasným přerušením provozu letiště v Lublini. Obyvatelé příhraničních regionů Lublin a Podkarpatsko obdrželi čtyři varovné SMS, první krátce po 4:30; mluvčí ministerstva Karolina Galęcka vysvětlila, že přesný směr dronů a raket je během masivního útoku těžké určit a že varování mají obyvatele udržet v ostražitosti.
Odpoledne téhož dne zaznamenalo Moldávsko kolem 16:20 vstup dronu typu Shahed z ukrajinského směru. Dron přeletěl přes Podněstří směrem k Benderu a poté ke změně — Kišiněvu; kolem 16:30 Moldávsko dočasně uzavřelo vzdušný prostor ve střední části země a některé civilní lety musely kroužit nad Kišiněvem. Asi v 16:36–16:37 dron opustil moldavský vzdušný prostor u obce Zagarancea v oblasti Ungheni a vstoupil do Rumunska směrem k župě Iaşi.
Rumunské radarové sledování zachytilo cíl v 16:47, 18 km severně od města Roman. Rumunsko vyslalo dva stíhačky F-18 španělského letectva z 57. základny Mihaila Kogalniceana, které vzlétly v 16:39. Letiště v Jasy pozastavilo všechny odjezdy i přílety; podle ředitele Romea Vata nebyly lety zrušeny, pouze pozastaveny do vyjasnění situace. Rumunsko vydalo varování RO-Alert v župách Iaşi, Suceava, Neamţ, Botoşani a v severní části župy Vaslui a vyzvalo obyvatele, aby se ukryli. Kontakt s cílem byl ztracen v 17:02 v pohraniční zóně mezi župami Iaşi a Botoşani; cíl byl následně znovu zachycen v moldavském vzdušném prostoru. Moldavsko hlásilo, že dron se později znovu objevil v jeho vzdušném prostoru od Rumunska a posléze u města Drochia; kolem 17:26 spadl dronu podobný letoun u obce Mikhaileni Veki, kde zapálil suchou vegetaci. Podle moldavské strany nebyla hlášena žádná zranění; pátrání po dronu nebo jeho troskách v Rumuně zvonu pokračuje.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média prezentují přelévání ruských útoků do vzdušného prostoru sousedních zemí jako hlavní téma. Polský příběh je vyprávěn především z pohledu polských občanů, kteří dostávají opakované výstrahy, zatímco příběh o Moldávii a Rumunsku zdůrazňuje diplomatické a vojenské reakce těchto států — v obou případech je rámec jasný: jde o přímé důsledky ruských útoků na Ukrajinu.
Souvislosti
Polští obyvatelé pohraničních regionů již během noci 8. září obdrželi více varování tohoto druhu, protože Polsko se rozhodlo upřednostnit opakované výstražné zprávy před rizikem, že důležitá informace bude přehlédnuta. Rumunský prezident Nicusor Dan dříve uvedl, že trosky dronů, které vstoupily na rumunské území 24., 25. a 26. července, patří dronům typu Shahed používaným Ruskem ve válce proti Ukrajině.