Téma: Vojenská pomoc
-
Nouzové zasedání Rady NATO–Ukrajina kvůli posílení protivzdušné obrany
V sídle NATO se konalo nouzové zasedání Rady NATO–Ukrajina o posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Zasedání předsedal generální tajemník NATO Mark Rutte, zúčastnili se stálí zástupci všech 32 členských zemí. Ukrajinská mise při NATO v čele s Alonou Hetmančukovou vyzvala partnery k příspěvkům na iniciativu PURL a upozornila na schodek 8 miliard eur z přislíbených 70 miliard eur na obranu Ukrajiny v tomto roce.
-
Zelenskyj jednal o urychlení výroby vysoce rychlých dronů-interceptorů proti reaktivním Šahedům
Prezident Volodymyr Zelenskyj svolal 3. září zasedání Štábu vrchního velitele (Stavka), jehož hlavním tématem bylo urychlení výroby vysoce rychlých dronů-interceptorů určených k likvidaci ruských reaktivních útočných dronů typu Šahed. Podle Zelenského již byly vyvinuty prototypy nové zbraně a probíhá práce na dosažení požadované efektivity. Jednání rovněž řešilo zapojení podnikatelského sektoru do výroby, dodávek a konfigurace některých typů systémů protivzdušné obrany, včetně konkrétních termínů a úkolů.
-
Ukrajinští piloti F-16 kvůli nedostatku raket přecházejí na kanóny
Ukrajinští piloti stíhaček F-16 čelí akutnímu nedostatku raket vzduch–vzduch a při některých denních bojových misích musí k ničení ruských vzdušných cílů používat pouze palubní kanón. Informaci zveřejnil 2. září portál The War Zone s odvoláním na novinářku Newsmax Shelby Wilderovou a velitele 107. leteckého křídla ukrajinského letectva s volacím znakem „Phantom".
-
Burnham a Macron na Downing Street jednali o výrobě raket SCALP na Ukrajině
Britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron se na Downing Street setkali, aby projednali další kroky k vytvoření montážních linek na Ukrajině pro rakety SCALP dlouhého doletu. Vedle toho zhodnotili výsledky nedávného zasedání „koalice ochotných“ v Kyjevě a koordinaci britsko-francouzské technologie, na které je raketa založena.
-
Poblíž Mnichova začala sériová výroba více než 5 000 bojových dronů pro Ukrajinu
Společný podnik německo-americké obranné firmy Auterion a ukrajinského partnera Airlogix zahájil poblíž Mnichova sériovou výrobu více než 5 000 bojových dronů s dlouhým doletem pro Ukrajinu. Zakázka německé vlády v hodnotě přibližně 300 milionů eur má být dokončena do poloviny roku 2027. Součástí projektu je i model s doletem až 1 500 km.
-
Dánská rozvědka varovala před ruskými sabotážemi na obranných podnicích kvůli pomoci Ukrajině
Dánská zpravodajská služba PET 3. září veřejně varovala, že ruské tajné služby konkrétně plánují sabotáže proti dánským obranným podnikům, zejména těm, které se podílejí na vojenské pomoci Ukrajině. Podle šéfa kontrarozvědky PET Emila Græsholma cílí Moskva na zastavení dodávek zbraní pro Ukrajinu a na zastrašení Dánska, aby omezila svou podporu. PET zároveň upozornila, že Rusko verbovalo dánské občany přes sociální sítě a herní platformy.
-
Německo obviňuje Rusko z dronového útoku v Lipsku a plánuje posílit pomoc Ukrajině
Berlín 1. září oficiálně připsal srpnový incident s drony na letišti Lipsko/Halle Rusku a oznámil odvetná opatření. Podle informací Der Spiegel německá vláda plánuje dodat Ukrajině tisíce útočných dronů a rakety k systémům protivzdušné obrany Iris-T ještě v září, prohloubit spolupráci rozvědek a dále pomáhat se sběrem souřadnic cílů. Německo také uzavře ruské generální konzulátu v Bonnu a "Ruský dům" v Berlíně a tlačí na přísnější sankce EU.
-
Rusko v noci na 3. září zasáhlo 13 oblastí Ukrajiny, Zelenskyj vyzývá k posílení protivzdušné obrany
V noci na 3. září provedlo Rusko rozsáhlý úder bezpilotními letouny, který způsobil škody či zničení v 13 ukrajinských oblastech. V Oděse byl zasažen vícepodlažní obytný dům, kde bylo zraněno 17 lidí včetně tří dětí. Zasaženy byly i obvody Obuchiv a Boryspil v Kyjevské oblasti, kde hořel sklad farmaceutické firmy. Prezident Zelenskyj uvedl, že Rusko eskaluje a neplánuje snížit intenzitu útoků, a vyzval partnery k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny.
-
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelovala u Kyjeva reaktivní drony Geran-5 druhý den po sobě
Ukrajinská protivzdušná obrana 3. září sestřelovala u Kyjeva ruské reaktivní střely Geran-5 druhý den po sobě. Podle poradce prezidenta Serhije „Flash" Beskrestnova jsou tyto drony odpalovány ze vzdálenosti asi 400 km. Při útocích na Kyjev bylo podle primátora Vitalije Klička zraněno 13 lidí, šest z nich včetně dítěte skončilo v nemocnicích.
-
Evropský účetní dvůr: obranyschopnost EU do roku 2030 zůstává obtížně dosažitelná
Evropský účetní dvůr (EÚD) zveřejnil zprávu o obranné politice EU, podle které je dosažení obranyschopnosti bloku do roku 2030 obtížným úkolem. Mezi hlavní překážky patří závislost na Spojených státech a roztříštěnost národních obranných systémů. Zpráva uvádí, že 78 % obranných nákupů vlád EU mezi únorem 2022 a červnem 2023 směřovalo mimo blok a 63 % z těchto mimoblockových nákupů připadalo na Spojené státy.
-
Rubio potvrdil jednání o licenci na výrobu raket Patriot na Ukrajině, ale varoval před lety čekání
Americký ministr zahraničí Marco Rubio 2. září potvrdil, že Spojené státy jednají s Ukrajinou o udělení licence na výrobu raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Zároveň však upozornil, že i s licencí by rozjezd výroby trval několik let a neřeší to aktuální nedostatek raket na Ukrajině.
-
Ukrajina požádala EU o peníze z 90miliardového úvěru na rakety Patriot
Ukrajina formálně požádala Evropskou komisi, aby z úvěru EU ve výši 90 miliard eur financovala nákup protiraket PAC-3 pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová 2. září potvrdila přijetí žádosti a uvedla, že ji nyní posuzují členské státy EU. Jde o první oficiální ukrajinskou žádost v rámci úvěru mířenou přímo na americké rakety PAC-3.
-
Ukrajina varovala před nebezpečím v ruském vzdušném prostoru a informovala ICAO
Ukrajina 2. září oficiálně informovala Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), že ruský vzdušný prostor je nebezpečný pro civilní letectví kvůli zvýšené vojenské aktivitě. Ministr zahraničí Andrij Sybiha oznámil notifikaci na síti X a odkázal na právo na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Již 1. září prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ruský vzdušný prostor se stává zcela nebezpečným, a vyzval letecké společnosti, pojišťovatele a vlády, aby to zohlednili. První aerolinky, včetně tureckých dopravců, začaly rušit lety do Ruska. Ruský prezident Vladimir Putin Zelenského výrok označil za „tvrzení o státním terorismu" a pohrozil odvetou.
-
Německo obvinilo Rusko z dronového útoku na letišti Leipzig/Halle, EU chystá zpřísnění víz
Německo 1. září oficiálně obvinilo Rusko ze srpnového dronového útoku na letiště Leipzig/Halle, kde byl dron s výbušninou nalezen u ukrajinského transportního letounu An-124. Vyšetřovatelé identifikovali dva podezřelé spojované s ruskou zpravodajskou službou; jeden vstoupil do EU na italské turistické vízum. Ministři zahraničí EU v Irsku jednali o zpřísnění víz pro ruské občany a o zákazu vstupu bývalých ruských bojovníků.
-
Německo obvinilo Rusko z dronového incidentu na letišti Leipzig/Halle a oznámilo protiopatření
Německo 1. září oficiálně připsalo Rusku odpovědnost za objevení dronu s výbušninou u ukrajinského nákladního letadla Antonov na letišti Leipzig/Halle ze 4. srpna. Ministr zahraničí Johann Wadephul oznámil uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu k 18. září, ukončení dohody o takzvaném „Ruském domě" v Berlíně, návrh nových sankcí EU a zpřísnění kontrol na hranicích. EU si předvolala ruského velvyslance, Kreml obvinění odmítl.
-
Tusk: požár v závodě na drony Grupa WB byl úmyslný žhářský útok, Polsko vyšetřuje sabotáž
Polský premiér Donald Tusk 2. září prohlásil, že požár závodu Grupa WB (WB Electronics) ve Skarżysku-Kamienné, který vyrábí drony pro polskou a ukrajinskou armádu, byl záměrným žhářstvím a aktem sabotáže. Samostatný požár výrobního a skladového areálu JFG Composites v Lublinu, jenž vyrábí komponenty pro letecký průmysl, policie vyšetřuje bez přímých důkazů o úmyslném žhářství, byť tuto verzi nevylučuje. Polská Národní prokuratura zahájila vyšetřování teroristického trestného činu a účasti na činnosti zahraniční zpravodajské služby. Tusk varoval, že nadcházející týdny mohou být pro region kritické, a spojil incidenty s hlasováním parlamentu o zákoně o regulaci kryptoměn.
-
Německo po incidentu s dronem na letišti v Lipsku zruší ruský dům a konzulát v Bonnu
Německo oficiálně obvinilo Rusko z incidentu s dronem na letišti v Lipsku, při kterém byl zasažen ukrajinský transportní letoun. Ministr vnitra Alexander Dobrindt a ministr zahraničí Johann Wadephul oznámili sérii odvetných opatření: zrušení dohody o Ruském domě v Berlíně, ukončení činnosti generálního konzulátu v Bonnu k 18. září, předvolání ruského velvyslance, zpřísnění kontrol vstupu ruských občanů a zvýšení tlaku na ruskou stínovou flotilu.
-
Požár v závodě WB Electronics v Polsku, úřady zkoumají verzi žhářství a sabotáže
V noci na 31. srpna vypukl požár v závodě polské společnosti WB Electronics ve Skarżysku-Kamené, která vyrábí drony pro polskou i ukrajinskou armádu. Podle Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) je zvažována verze žhářství či sabotáže. Při požáru nikdo nebyl na místě a nevznikly žádné oběti.