Ukrajinské údery ochromují rafinerie Rosněfti a projekt Vostok Oil se zpožďuje
Ukrajinské dronové útoky opakovaně zastavují rafinerie Rosněfti, které představují zhruba třetinu ruské kapacity zpracování ropy. Čistý zisk firmy za první pololetí klesl o téměř 20 % a poměr čistého dluhu k zisku se dostal na nejvyšší úroveň za více než pět let. Zároveň se ukazuje, že ambiciózní projekt Vostok Oil nedokázal naplnit plány na těžbu z nových ložisek a většina ropy stále proudí ze starších polí.
Hlavní body
- Rosněfť provozuje 12 rafinerií, na které připadá zhruba třetina ruských kapacit zpracování ropy.
- Čistý zisk Rosněfti za první pololetí klesl o téměř 20 % na 200 miliard rublů (2,4 miliardy USD).
- Poměr čistého dluhu k zisku (EBITDA) stoupl na 1,8, což je nejvyšší hodnota za více než pět let.
- Nejméně pět podniků Rosněfti utrpělo zásahy; tuapsinská rafinerie na pobřeží Černého moře stojí od dubna.
- Podle Bloombergu mířilo z 15 potvrzených zářijových útoků dronů na ruské rafinerie 5 proti klíčovým objektům Rosněfti.
- Bezprostředně před zářijovým otevřením terminálu tvořila nová ložiska v klastru Pajacha méně než 5 % toků projektu Vostok Oil.
- Západní sankce omezily přístup k technologiím a zařízení potřebnému pro Vostok Oil i pro stavbu specializovaných tankerů pro ledové vody.
Proč je to důležité
Rosněfť zpracovává zhruba třetinu ruské ropy, takže opakované odstávky jejích rafinerií se přímo promítají do nedostatku paliva v Rusku a omezení vývozu benzinu, nafty i leteckého petroleje. Rostoucí náklady na opravy, zvyšující se dluh a klesající zisk ukazují, že ani státem podporovaný gigant není imunní vůči důsledkům prodlužované války. Zároveň se rozplývají plány projektu Vostok Oil, který měl nahradit vysychající sovětská ložiska – bez zahraničních investorů, západních technologií a s minimálním podílem nových ložisek se tento cíl vzdaluje.
Co se stalo
Ukrajinské údery opakovaně zasahují rafinerie ruské státní společnosti Rosněfť. Nejméně pět jejích podniků utrpělo škody, tuapsinská rafinerie na pobřeží Černého moře stojí od dubna a řadzanovská rafinerie se po květnovém zásahu zavírala víc než polovinu času. Některé závody se po útoku sice restartovaly, ale byly zasaženy znovu během oprav nebo krátce po nich, což vytváří cyklus nákladných opakovaných oprav. Ochrana kontejnery, sítěmi a ocelovými lany se proti rojům dronů ukázala jako neúčinná.
Finanční dopad je patrný v pololetních výsledcích: čistý zisk Rosněfti klesl o téměř 20 % na 200 miliard rublů (2,4 miliardy USD) a poměr čistého dluhu k ukazateli EBITDA se vyšplhal na 1,8, což je nejvyšší hodnota za více než pět let. Současně projekt Vostok Oil, který měl demonstrovat schopnost Ruska těžit a zpracovávat ropu v arktickém regionu, nenaplnil očekávání – nová ložiska v klastru Pajacha tvořila před zářijovým otevřením terminálu méně než 5 % toků a satelitní snímky ukazují, že rozvoj bude vyžadovat ještě několik let prací a investic.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média zdůrazňují, že útoky na ruský ropný sektor se postupně přibližují objektům projektu Vostok Oil a systematicky vyřazují rafinerie Rosněfti z provozu. Pokles zisku, růst dluhu, opakované opravy a snížení objemu zpracování vnímají jako projev dlouhodobé újmy, kterou pokračující válka působí ruskému energetickému průmyslu. Zvláštní pozornost věnují tomu, že Vostok Oil nedokázal rozvinout nová ložiska a zůstává závislý na starších zdrojích ropy.
Souvislosti
Projekt Vostok Oil byl spuštěn v září jako demonstrace ruské schopnosti těžit a zpracovávat ropu a proměnit severní region v energetické centrum. Většina ropy potrubím projektu však proudí ze starších ložisek; nová ložiska v klastru Pajacha se na tocích před otevřením terminálu podílela méně než 5 %. Projekt měl kompenzovat útlum na starých ruských ropných polích, z nichž mnohá fungují od sovětských dob.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 narušila plány na rozvoj projektu – zahraniční investoři odešli a západní sankce omezily přístup k technologiím, zařízení i specializovaným tankerům pro plavbu v ledových vodách. Už v roce 2020 prezident Rosněfti Igor Sečin navrhoval přeměnit Severní mořskou cestu na velký energetický koridor; tato vize se kvůli válce a sankcím výrazně vzdálila.