Švédský úřad varuje: ruské dezinformační kampaně cílí na volby v Německu a Francii
Ředitel Švédské agentury pro psychologickou obranu Magnus Hjort varoval v rozhovoru pro Politico, že ruské sítě botů a dezinformační kampaně ohrožují nadcházející volby v největších evropských zemích. Hlavním cílem Moskvy je podle něj přimět evropské voliče, aby zpochybnili pokračující podporu Ukrajiny.
Hlavní body
- Magnus Hjort, ředitel Švédské agentury pro psychologickou ochranu, varoval v rozhovoru pro Politico, že ruské dezinformační kampaně a sítě botů ohrožují nadcházející volby v Evropě.
- Hlavním cílem Kremlu je podle Hjorta přimět evropské voliče, aby zpochybnili, zda mají jejich politici nadále podporovat Ukrajinu.
- Rusko se zaměřuje na regionální volby v německých spolkových zemích a na francouzské prezidentské volby.
- 6. září zvítězila krajně pravicová proruská AfD v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku s více než 43 % hlasů.
- Švédská agentura identifikovala státem řízenou síť 1 200 účtů na síti X, která v letech 2025 a 2026 publikovala přibližně 50 000 příspěvků s polarizujícím politickým obsahem.
- Hjort rovněž zdokumentoval ruskou dezinformační metodu "matrjošky", při níž jsou faktčekeři a novináři zaplňováni odkazy na údajný ruský obsah, aby ztráceli čas jeho vyvracením.
- Švédské parlamentní volby jsou naplánovány na neděli 13. září; francouzské prezidentské volby se uskuteční v dubnu 2027.
Proč je to důležité
Evropští představitelé veřejně připisují konkrétní hrozby pro nadcházející volby koordinovaným ruským dezinformačním operacím. Ruský obsah o údajné korupci a zneužívání na Ukrajině je identifikován jako nástroj k oslabení evropské politické podpory pro Kyjev. V zemích, které Hjort označil za hlavní cíle – tedy v Německu a Francii – mají krajně pravicové strany sympatizující s Moskvou reálnou šanci na silný výsledek, což může přímo ovlivnit budoucí evropskou politiku vůči Ukrajině.
Co se stalo
Magnus Hjort, ředitel Švédské agentury pro psychologickou obranu, varoval v rozhovoru pro Politico, že ruské sítě botů a dezinformační kampaně ohrožují nadcházející volby v největších evropských zemích. Hlavním cílem Moskvy je podle něj přimět evropské voliče, aby zpochybnili pokračující podporu Ukrajiny – mimo jiné prostřednictvím falešných zpráv o korupci a jiných zneužitích na Ukrajině. Hjort uvedl, že Rusko se zaměřuje na regionální volby v německých spolkových zemích a na francouzské prezidentské volby, kde by mohly uspět krajně pravicové strany sympatizující s Moskvou. Zároveň konstatoval, že Švédsko v současnosti nepovažuje za hlavní cíl ruské kampaně, protože švédská společnost je v otázce podpory Ukrajiny převážně jednotná. Agentura zdokumentovala síť 1 200 účtů na síti X, kterou provozoval státní aktér a která v letech 2025 a 2026 publikovala přibližně 50 000 příspěvků a komentářů s polarizujícím politickým obsahem. Účty nejprve psaly o neutrálních tématech, jako jsou dovolené a sport, a později přešly na politicky dělící obsah. Hjort rovněž popsal ruskou dezinformační metodu "matrjošky", při níž jsou faktčekerům a novinářům zasílány zprávy s odkazy na údajný ruský obsah, aby ztráceli čas jeho ověřováním a vyvracením. Švédské parlamentní volby jsou naplánovány na neděli 13. září; francouzské prezidentské volby se uskuteční v dubnu 2027.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média interpretují Hjortovo varování primárně jako hrozbu pro evropské volby a zdůrazňují, že ruské boty cílí na podporu Ukrajiny. Rusko je v tomto rámci vykresleno jako agresora vůči evropským demokraciím, přičemž šíření falešných zpráv o korupci a zneužívání na Ukrajině slouží jako nástroj k oslabení politické vůle pokračovat v podpoře Kyjeva.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Zahraniční zpravodajství, vycházející z rozhovoru pro Politico, klade důraz na širší evropský volební kalendář a jmenuje konkrétní cílové volby v Německu a Francii. Součástí rámce jsou rovněž Hjortova vlastní slova, že přehánění rozsahu zahraničního vměšování může samo o sobě poškodit důvěru v demokratické výsledky, pokud budou voliči vnímat výsledky jako zmanipulované.
Souvislosti
6. září zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku krajně pravicová proruská AfD s více než 43 % hlasů. Francouzské prezidentské volby jsou naplánovány na duben 2027, kde je podle průzkumů v čele Marine Le Pen, lídryně Národního sdružení. Švédské parlamentní volby se konají v neděli 13. září, přičemž podle průzkumů vede Sociálnědemokratická strana vedená bývalou premiérkou Magdalenou Anderssonovou. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani již dříve vyjádřil obavy, že by Rusko mohlo zasahovat do italských parlamentních voleb plánovaných na rok 2027.